Samota
Srdce se jí zlomilo, odpadlo a rozlomilo. Zkoušela ho spelit dohromady, ale nepodařilo se jí sehnat ty správné přísady. Zahalená v temnotě a samotě, navená věčnými slzami, které jí z očí tečou z těch věčných hodin a dnů co se tak vlečou. Sedí tak v kuchini v rohu, drží ona srdce rozpadlé a věří že příde někdo, kdo jí pomůže napravit chvíle ztracené. Ty proplakané chvíle, které pro ni nikdy nezkončí. Čeká na to až pro ni někdo příjde, kdo si s ní zatančí. Kdosi hodný a láskou utrápený, kdo pro ni příjde a zachrání její krvavé a zlomené srdce? Kdo ji něžně obejme a pevně veme za ruce?
Čeká stále sama v temnotě. Slzy ji pomalu stékají po tváři, čeká jen na onu chvíli, kdy bude mít něco napsáno v kalendáři....